Homepage
Enioanatomický výkladový slovník
(vyšlo v květnu 2012)
 
Vasiľčuk A. L.: Enioanatomický výkladový slovník. – Skalica: MM a spol., s. r. o., 2012 r. – 1 592 s.
 
k10 obalka predni webLidstvo zkoumá jemnohmotná těla již více než 7 000 let, ale až dnes byl proveden první pokus vytvořit enioanatomickou nomenklaturu jemnohmotných těl. Enioanatomický výkladový slovník je napsán jako univerzální informační příručka o jemnohmotných tělech a může být využíván jako učební pomůcka. Termíny jsou vykládány tak, aby byla ukázána stavba, forma, struktura, vnitřní architektonika, topografie, funkce, funkční možnosti a klasifikace jemnohmotných těl a jejich struktur. Poprvé na světě jsou vykládány termíny informačně-energetické hmoty, životní informačně-energetické bioplazmy, základní, komponentní a identická jemnohmotná těla, čakry, čakerní kužely, čakerní systém, čakerní mikrokanály, sušumna, merudanda, ida, pinhala, hvězdné kanály, meridiány, jejich systémy a mikrokanály, meridiánové biologicky aktivní body, anastomózní uzly spojení, systémy kanálů, mikro-, ultra- a subultrakanálů, sítě subultrakanálů, holografické integrace jemnohmotných těl, strukturálně-funkční stavy a režimy fungování jemnohmotných těl, čaker, obalů a mnoho jiného.
 
Slovník je určen odborníkům eniologických oborů o člověku, studentům univerzit, posluchačům eniologických, eniopsychologických a duchovních akademií a seminářů, lidem, kteří vyvíjejí svá jemnohmotná těla, svou duchovnost a PSI-fenomenalitu, lékařům, léčitelům, valeologům, rehabilitačním pracovníkům, pedagogům, psychologům, eniopsychologům, psychotronikům, parapsychologům, vychovatelům, trenérům, teologům a duchovním učitelům, kteří provádějí enioanatomickou, eniofyziologickou, eniopsychickou, eniomedicínskou, eniopedagogickou a enioduchovní výchovu, výuku, vývoj, trénink, léčbu, regeneraci, rehabilitaci a rekondici člověka.
 
Na 1 592 stranách je ve slovníku řazeno 17 233 slovníkových článků podle abecedy a 117 558 termínů bez interpretace v určité strukturní logice jednotlivých enioanatomických struktur je uvedeno v elektronické verzi dodatku ke slovníku na vloženém CD.
 
 
Mezioborový slovník eniologie
(vyšlo v červnu 2012)
 
Vasiľčuk A. L.: Mezioborový slovník eniologie. – Skalica: MM a spol., s. r. o., 2012 r. – 400 s.
 
k12 obalka predni webSlovník obsahuje 4 015 termínů, které popisují mnoho mezioborových aspektů a sfér eniologie. Je napsán jako výuková příručka. Kvalitativním a kvantitativním obsahem eniologické nomenklatury slovníku je poprvé proveden pokus objasnit mezioborové vztahy eniologie. Slovník je určen specialistům eniologických oborů o člověku, studentům vysokých škol, posluchačům duchovních a eniologických akademií a seminářů, lidem, kteří vyvíjejí svoji duchovnost, eniopsychiku a PSI-fenomenalitu, psychologům, eniopsychologům, psychotronikům, parapsychologům, eniopedagogům, valeologům, duchovním vychovatelům, učitelům a metodikům, kteří provádějí eniologickou, eniopsychickou, eniopedagogickou, eniomedicínskou a enioduchovní výchovu, výuku, vývoj, PSI-fenomenální trénink, léčbu, regeneraci, rehabilitaci a rekondici člověka a vyučují zdravý způsob života.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ukázka z vydaného slovníku Enioanatomický výkladový slovník
 
biologicky aktivní bod (BAB) [AV, enioanatomie] soubor volných „slepých“ konců meridiánových mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů, jejich spojení, strukturace do výrůstků, hrbolků a vypuklostí pokrytých membránou s různobarevnými mikro-, ultra- a subultramembránami. BAB je jakoby krátký výrůstek, nevelký hrbolek a vypuklost okrouhlé, oválné, oválně okrouhlé aj. přechodných forem na povrchu meridiánu. Body jsou tvořené pouze mikrokanály, ultrakanály a subultrakanály ze základů, doplňkových a vlastních struktur meridiánů. Každý bod je budován různým souborem mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů podle počtu, barvy, typu, proporcionálnosti, lokalizace, strukturování, a spoji periferních okrajů obalů volných „slepých“ konců mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů do společné membrány s různobarevnými mikro-, ultra- a subultramembránami. Spojeními membrán se volné „slepé“ konce mikro-, ultra- a subultrakanálů formují do společného „slepého“ konce v podobě krátkých výrůstků, malých hrbolků a nevelkých vypuklostí na povrchu meridiánu, jeho částí, odvětvení a větví. Volné „slepé“ konce mikro-, ultra- a subultrakanálů, které se podílejí na stavbě bodu, těsně přiléhají jeden ke druhému, jsou zakončeny v jedné úrovni, vytvářejíce společný konec, a jejich různobarevné mikro-, ultra- a subultramembrány se spojují v membránu BAB. Rozlišují se vně orientované, vnitřně orientované, řídící, regulující, stimulující, tlumící, vyvažovací, všeobecně posilující, informační, nebezpečné, specifické, stabilizační, soucitné BAB a body, které jsou zdrojem energie. Body zabezpečují i-e. vzájemnou výměnu meridiánů s individuálně-univerzální, specifickými a vysoce specifickými životními i-e. bioplazmami vnějších částí jmh. těl. Lokalizace BAB jim neumožňuje uskutečňovat přímé i-e. vzájemné výměny mezi meridiány a i-e. poli vnějšího prostředí, protože BAB jsou odděleny od vnějších i-e. polí obaly a jejich vrstvami vnějších částí jmh. těl, životními i-e. bioplazmami vnějších částí jmh. těl a individuálním i-e. bioplazmatickým polem člověka. BAB se odlišují počtem mikrokanálů, ultrakanálů, subultrakanálů, souborem jednotypových a různotypových mikrokanálů, typem, barvou, proporcionalitou, lokalizací a strukturací mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů, vnitřní architektonikou, orientací membrán do prostředí částí jmh. těl, mezimikrokanálovými spojeními, spojeními s buňkami, tkáněmi, orgány, systémy organismu, strukturami jmh. těl a charakterem i-e. vzájemné výměny. Charakter fungování BAB je podmíněn složením mikrokanálů BAB a jejich strukturními spojeními s buňkami, tkáněmi, orgány, systémy organismu a strukturami jmh. těl. Režim fungování BAB je nejvíce závislý na i-e. stavu buněk, tkání, orgánů, systémů organismu a struktur jmh. těl, se kterými jsou spojeny mikrokanály BAB. Na meridiánech neexistují identické strukturálně-funkční BAB. Body jednoho meridiánu se odlišují množstvím, typem, barvou, proporcionalitou, lokalizací, spojeními a strukturací mikrokanálů, ultrakanálů, subultrakanálů, celkovou stavbou, strukturou, formou, velikostí, místem umístění na meridiánu, orientací do prostředí částí jmh. těl, objemem i-e. vzájemné výměny a zvláštnostmi fungování. Strukturní a funkční zvláštnosti BAB jsou nasměrovány na realizaci funkcí meridiánu. Funkce BAB a meridiánu jsou vzájemně závislé. Funkce BAB, meridiánu, jmh. těl, buněk, tkání, orgánů a systémů fyzického těla, se kterými jsou spojeny BAB a meridián svými mikrokanály, jsou vzájemně závislé. Na BAB se projevují všechny fyziologické procesy, které probíhají v organismu. Moderní reflexologie zná více než 1 000 biologicky aktivních bodů, lidstvo je využívá již přes 5 000 let.
 
čakra [AV, enioanatomie] struktura jmh. těla. Je souborem dutých, teleskopicky tvarovaných, umístěných a spojených mnohosegmentových nebo monolitických různobarevných kuželů. Č jsou mnohokuželové struktury vnějších částí jmh. těla. Do celkové struktury Č patří 15 základních, 61 komponentních a 105 identických teleskopicky umístěných kuželů. Kužely jsou teleskopicky umístěny v jedné rovině s určitým odstupem jeden od druhého. Soubor všech okvětních lístků, kuželů, obalů a jejich spojení vytváří celistvou formostrukturu Č. Čakry mají tolik kuželů, kolik existuje jmh. těl. Anatomie Č nepřipouští přítomnost dvou jejích čakerních kuželů v jednom jmh. těle. Jedna Č strukturálně-funkčně patří do všech jmh. těl, integruje červená, světle zářivě červená, oranžová, světle zářivě oranžová, žlutá, zelená, světle zářivě zelená, blankytná, tyrkysová, modrá, šeříková, fialová, růžová, bílá a zlatá pásma elmg. spektra i-e. polí Bytí, může rovnoměrně zabezpečovat všechna jmh. těla i-e. hmotami a dosáhnout s těly funkční vyváženosti a stejného významu. Kterákoliv Č anatomicky patří do všech jmh. těl. Č nemůže anatomicky patřit pouze do jednoho jmh. těla. Do jednoho jmh. těla patří pouze jeden čakerní kužel, který nemůže anatomicky patřit do dvou nebo více jmh. těl, ale svými mikrokanály je spojen se všemi jmh. těly. Mezi Č, jejími kužely a jmh. těly jsou takovéto anatomicko-topografické vzájemné vztahy: jedna čakra – všechna jmh. těla, jeden čakerní kužel – jedno jmh. tělo. Kolik je v Č kuželů, tolik je v ní představeno i-e. úrovní Bytí a vědomí. Č se podílejí na tvorbě čakerního systému a systému čakerních i-e. kanálů. Zabezpečuje i-e. výměnu mezi jmh. tělem a i-e. poli Země, Vesmíru, Duchovního Bytí, Panny Marie, Ježíše Krista, Ducha Svatého a Stvořitele. Ze všech struktur jmh. těl pouze Č zabezpečují aktivní i-e. vzájemnou výměnu člověka a jeho těl s i-e. poli Bytí, mohou okamžitě měnit její intenzitu a objem, a také rychlost přemísťování i-e. hmot. Č aktivně pohlcují i-e. hmoty z i-e. polí vnějšího prostředí, směřují jejich adekvátní množství k intenzivně fungujícím strukturám jmh. těl, což jim umožňuje okamžitou adaptaci na změny prostředí, podmínky fungování, vývoje, zdokonalení a v souladu s odpovídajícími změnami podmínek přebudovat prostředí v mezích strukturálně-funkčních norem člověka. Všechny Č bez výjimky se nacházejí v i-e. jednotě s i-e. polem Vesmíru, mohou provádět vzájemné i-e. výměny ve všech člověku vlastních pásmech elmg. spektra se všemi i-e. poli Bytí. Z i-e. polí Bytí čakrami pohlcované informace, mikročástice, světlo, energie, i-e. substance a i-e. bioplazmy se v sítích subultrakanálů transformují na individuálně-univerzální životní i-e. bioplazmu, univerzálně-specifické a vysoce specifické životní i-e. bioplazmy. Takovým způsobem se všechny Č podílejí na vytvoření i-e. základů fylogenetického, ontogenetického a evolučního vývoje člověka, jeho těl, zvláštností, vlastností, schopností, funkčních možností a sociálně-biologických projevů.
 
ida [AV, enioanatomie] soubor většího poměru mikrokanálů jin než jang z větvení vrcholů kuželů medulární čakry, mikrokanálů z výrůstků vnitřních a vnějších obalů všech jmh. těl, jednotlivých mikrokanálů z větvení vrcholů základních, životně důležitých a několika tisíc funkčně zabezpečujících čaker, mikrokanálů z výrůstků obalů jednotlivých jmh. struktur, jednotlivých vycházejících merudandových, pinhalových, sušumnových, hvězdných, meridiánových mikrokanálů, vnitřněidových mikrokanálů, ultrakanálů, subultrakanálů, subultrakanálové sítě a jejich spojení a strukturizace do základu, doplňkové a vlastní kanálové struktury idy. Ida patří do velkých i-e. kanálů jmh. těl. Je to struktura jmh. těla a je součástí i-e. kanálového systému jmh. těl. Je to i-e. kanál, ve kterém většina mikrokanálů transportuje energii jin (moc ženského aspektu). Ida se svými vstupujícími a vycházejícími mikrokanály spojuje se všemi strukturami všech jmh. těl, merudandou, pinhalou, sušumnou, hvězdnými kanály, přitom se ve větší míře spojuje s jinovými meridiány plic, sleziny-slinivky břišní, srdce, ledvin, perikardu, jater, předním středním, a v menší míře se spojuje s jangovými meridiány tlustého střeva, žaludku, tenkého střeva, močového měchýře, třech ohřívačů, žlučníku a zadním středním meridiánem.
 
identické jemnohmotné tělo člověka [AV, enioanatomie] sekundární i-e. hologram, který obsahuje specifické struktury a struktury identické s fyzickým tělem, je vytvořen dvěma jmh. těly při pronikání jemnějšího těla skrz hustější tělo s opakováním jeho forem a struktur.
 
informačně-energetická hmota [AV, enioanatomie] soubor a spojení informací, mikročástic, světla a energií s převažujícím množstvím informací. IEH může být transformována na energoinformační nebo světelnou hmotu a podílí se na stavbě pouze i-e. jmh. těl. Pro člověka a jeho těla jsou přírodními a jemu vlastními i-e. hmoty červeného, světle zářivě červeného, oranžového, světle zářivě oranžového, žlutého, zeleného, světle zářivě zeleného, blankytného, tyrkysového, modrého, šeříkového, fialového, růžového, bílého a zlatého pásma elmg. spektra lidského, pozemského, kosmického, duchovního, duševního a božského původu ze současnosti, minulosti a budoucnosti, z nich se buduje a vyvíjí 15 základních jmh. těl. Každá i-e. hmota tvoří i-e. základ nejenom pro stavbu jednoho jmh. těla, ale i pro vzájemný podíl na stavbě několika jmh. těl, i-e. a strukturálně-funkčních mnohoúrovňových holografických integrací jmh. těl při zachování strukturální a funkční autonomie každého těla, podmínek vývoje, zdokonalení a projevů určitých zvláštností, vlastností a schopností člověka na základě jedné i-e. hmoty a jednoho jmh. těla při integrálním a vzájemném vlivu několika i-e. hmot a jmh. těl na jejich vývoj, zdokonalení a projev. Jedna i-e. hmota umožňuje, aby se současně uskutečňovaly i-e. vzájemné výměny mezi několika jmh. těly, i-e. poli lidí, živočichů, přírody, Země, biosféry, noosféry, Vesmíru a duchovního Bytí. S člověkem identické i-e. hmoty v sobě zrcadlí jednotu protikladů, dualismus, i-e. příčinně-následkové (karmické) zákonitosti vývoje a projevů člověka. Jedna i-e. hmota se nejenom podílí na stavbě několika jmh. těl, vytváří mezi jmh. těly i-e. celistvost, způsobuje strukturálně-funkční holografickou integraci jmh. těl, zachovává jejich autonomii a specifičnost, umožňuje různým jmh. tělům zabezpečit i-e. vzájemné výměny s jedním a týmž i-e. polem, s identickými pásmy elmg. spektra různých i-e. polí, ale i specificky, autonomně, integrálně a vzájemně ovlivňovat vývoj a projev týchž zvláštností, vlastností a schopností člověka, které jsou v největší míře podmíněny jedním jmh. tělem. Rozlišují se i-e. hmoty: lidského, pozemského, kosmického a duchovního původu; minulého, přítomného a budoucího času; barevných pásem elmg. spektra; monochromatické, bichromatické, polychromatické a achromatická; monokomponentní, bikomponentní a polykomponentní; monofrekvenční, trojfrekvenční a polyfrekvenční; jemnější a hustější; organické a anorganické, monomarginální, trimarginální, polymarginální, fyzické, psychické, intelektuální, mentální, emocionální, morální, etické, estetické, PSI-fenomenální, duchovní, duševní a božské; integrální a komponentní; dominantní, základní a doplňkové; identické, neidentické, přírodní, nepřírodní, biopatogenní, nevlastní, necharakteristické, mrtvé, antiduchovní, antiduševní, antibožské aj. Každá pro člověka přírodní barevná i-e. hmota, která buduje jmh. tělo, nejenom podmiňuje vývoj a projev určitých vlastností, zvláštností a schopností člověka spojených s tímto tělem, ale ovlivňuje i vývoj, zdokonalení, projev a nabytí kvalitativně nových charakteristik těchto vlastností, zvláštností a schopností člověka, které jsou podmíněny těmi jmh. těly, na jejichž stavbě se tyto i-e. hmoty podílejí. Informace, mikročástice, světlo, energie, i-e. substance a bioplazmy těl člověka sjednocují biologické, sociální, fyzické, informační, elmg., kvantové, mikročásticové, příčinně-následkové, dualistické a synergické zákonitosti vývoje, zdokonalení a projevů člověka, všech jeho vlastností, zvláštností a schopností, vytvářejí i-e. a strukturálně-funkční holografickou celistvost těl a při jejich fungování podmiňují integrální a vzájemně závislé projevy sociálních, biologických, pohlavních, psychických, intelektuálních, mentálních, emocionálních, morálních, etických, estetických, PSI-fenomenálních, duševních, duchovních, božských, i-e., elmg. aj. vlastností člověka. Ve vzájemné závislosti je nutné rozeznávat vlastnosti i-e. hmot, které budují jmh. těla člověka a podmiňují jejich anatomii, morfologii, funkce, i-e. a elmg. vlastnosti, jejich význam a i-e. vliv na vývoj a projev člověka, jeho vlastností, zvláštností, schopností, a také funkčních, sociálních, biologických, eniopsychologických, duchovních možností aj. Barva, barevný tón, sytost a jas i-e. hmot každého jmh. těla v mezích jejich každého barevného pásma elmg. spektra určuje charakter ontogenetického vývoje člověka, vývoj, zdokonalení a projev jeho určitých vlastností, zvláštností a schopností, vitalitu organismu, funkční možnosti těl, náchylnost k nemocem, svědčí o strukturálních a funkčních změnách v tělech, o přítomnosti nemocí, o záměrech a potenciálních možnostech člověka, mají vliv na všechny aspekty lidské činnosti a mnoho jiného.
 
jemnohmotné tělo člověka [AV, enioanatomie] primární i-e. hologram člověka, který je Bohem (Vesmírem) vytvořený z i-e. hmot protoenergoinformačního pole Vesmíru. JTČ jsou koncentrovaným i-e. projevem objektivní vesmírné reality ve formě člověka. Jsou tvořena souborem a spojením informací, mikročástic, světla, energií, i-e. substancí a bioplazem jednoho, dvou, tří a více barevných pásem elmg. spektra i-e. polí božsko-duchovního, kosmického, pozemského a lidského původu z minulého, přítomného a budoucího času. JTČ jsou tvořena i-e. hmotami červeného, světle zářivě červeného, oranžového, světle zářivě oranžového, žlutého, zeleného, světle zářivě zeleného, blankytného, tyrkysového, modrého, šeříkového, fialového, růžového, bílého a zlatého pásma elmg. spektra. Každé jmh. tělo má vnitřní a vnější část. Podle vnitřních částí JTČ se uskutečňuje morfogeneze fyzického těla. Fyzické tělo je strukturováno stejně jako vnitřní část kteréhokoliv jmh. těla. Vnější části jmh. těl se navzájem liší formou, velikostí, hustotou a strukturou. V holografické integraci jmh. těl jsou všechny jejich vnější části strukturované. Vnější části věčných jmh. těl jsou strukturovány identicky s vnitřními částmi a s dílčími částmi těch těl, která přes ně pronikají. Vnější části dočasného žlutého, zeleného a světle zářivě zeleného JTČ jsou strukturovány jako nervová soustava a smyslové orgány vnitřních částí věčných jmh. těl, a také jako dílčí části těch těl, která přes ně pronikají. Vnější části dočasného červeného, světle zářivě červeného, oranžového a světle zářivě oranžového jmh. těla jsou strukturovány pouze dílčími částmi těch těl, která přes ně pronikají. V současné době je známo 15 základních, 61 komponentních a 105 identických JTČ, která jsou holograficky integrována. JTČ jsou primární, fyzické tělo je sekundární. Podle integrálního hologramu vnitřních částí jmh. těl se uskutečňuje morfogeneze a vyvíjí fyzické tělo. Každé JTČ člověka je charakterizováno svým konkrétním umístěním, stavbou, formou, strukturou, velikostí, hmotností, funkcemi, frekvencí, amplitudou, vlnovou délkou, základní barvou, komponentitou, hustotou, elasticitou, průzračností, poměrností informací, mikročástic, světla, energií, i-e. substancí a bioplazem určitého pásma elmg. spektra božsko-duchovního, kosmického, pozemského a lidského původu z minulého, přítomného a budoucího času, marginálností, funkčním významem a hierarchií řízení. JTČ jsou mikrokosmem, ve kterém se zrcadlí makrokosmos. Struktury mikrokosmu a makrokosmu jsou identické. Všechno, co informačně-energeticky existuje ve Vesmíru, má i člověk ve svých jmh. tělech ve formě informací. Jmh. těla se podílejí na tom, že se člověk stává mikrokosmem a mnohoúrovňovým bio-fyzikálním energoinformačním kosmicko-pozemským hologramem, který se nachází v i-e. jednotě a v nepřetržité i-e. vzájemné výměně s makrokosmem. Klasifikace JTČ se může provádět na základě různých znaků. JTČ se dělí podle: posloupnosti vzniku na primární a sekundární; času existence ve Vesmíru na věčná a dočasná; barvy na červené, světle zářivě červené, oranžové, světle zářivě oranžové, žluté, zelené, světle zářivě zelené, blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté jmh. tělo; barevného složení na monochromatická, bichromatická, polychromatická a achromatické; komponentity i-e. hmot na monokomponentní, bikomponentní a polykomponentní; ze základních bikomponentních a polykomponentních JTČ pocházejí sekundární komponentní jmh. těla; hustoty i-e. hmot na propustná (pronikající) a nepropustná (nepronikající); nepropustné jmh. tělo při pronikání přes jiné jmh. tělo opakuje jeho tvar a strukturu, čímž vytváří identické jmh. tělo; pásem elmg. spektra na monopásmová, trojpásmová a polypásmová; frekvence jejich fungování na monofrekvenční, trojfrekvenční a polyfrekvenční; podle informačně-funkčního obsahu na monomarginální, trimarginální a polymarginální; marginálnost jmh. těla závisí na stupni jeho vývoje; jakékoliv jmh. tělo, které dosáhlo všestranného vývoje, nabývá polymarginálnosti, protože je schopno ve svém (svých) pásmu (pásmech) elmg. spektra zajistit i-e. vzájemnou výměnu s většinou i-e. polí lidí, živočichů, přírody, Země, biosféry, noosféry, Vesmíru, duchovního bytí Stvořitele, Ducha Svatého, Ježíše Krista, Panny Marie a jakéhokoliv objektu Vesmíru, čímž umožňuje vývoj vlastností a schopností člověka, ve kterých se bude odrážet specifičnost různých kultur a bytí. JTČ jsou i-e. základem člověka, jeho fylogenetického, ontogenetického, evolučního, sociálně-biologického, fyzického, psychického, intelektuálního, mentálního, emocionálního, morálního, etického, estetického, PSI-fenomenálního, duchovního, duševního a božského vývoje, zdokonalení a projevů. Ve 20. století o nich bylo mnoho napsáno, ale v těchto popisech je mnoho terminologických, významových, anatomicko-funkčních aj. rozporů. Každá duchovní škola popisuje funkce a význam JTČ jinak. Celkový nedostatek všech popisů spočívá v tom, že v nich uváděné funkce a význam těl neodpovídají jejich anatomii. Z této neodpovídající anatomie vycházející metodologie vývoje PSI-fenomenálních schopností člověka ho ve většině případů zavádějí do slepé uličky. Člověk vyvíjí některou z PSI-fenomenálních schopností a přitom nezná anatomický základ. Lokalizace, formy, struktury, vnitřní architektoniky, funkce, funkční možnosti, přírodní frekvenční, amplitudní a vlnové charakteristiky, základní barvy – pásma elmg. spektra aj. vlastnosti a charakteristiky jmh. těl jsou nezávislé na vědomí člověka. Funkce jmh. těl informačně-energeticky zabezpečují projev funkcí fyzického těla, biologických, sociálních, psychických, intelektuálních, mentálních, emocionálních, morálních, etických, estetických, PSI-fenomenálních, duchovních, duševních a božských vlastností člověka. Charakter funkcí jmh. těl závisí na vývoji fyzického těla a vlastností člověka. Anatomicko-funkční vývoj fyzického těla, jmh. těl, vlastností, zvláštností, schopností, funkcí a funkčních možností člověka jsou vzájemně závislé, nacházejí se ve stavu stálých vzájemných vlivů, které člověk nemůže v plném rozsahu vědomě kontrolovat. Každé jmh. tělo a holografická autonomie těl zvětšuje objem přijímání specifických informací, mikročástic, energií, světla, i-e. substancí a bioplazem z i-e. polí vnějšího prostředí; v mezích svého barevného pásma elmg. spektra zabezpečuje holografickou integraci, autonomii a specifičnost těl, integrální, autonomní, specifický a vzájemně závislý i-e. vliv na vývoj, zdokonalení a projev vlastností, zvláštností, schopností, funkcí a funkčních možností člověka. Všechna jmh. těla podmiňují, zabezpečují a obnovují individualitu člověka, i-e. imunitu, lidskou, duchovní, duševní a božskou identitu, individualitu fylogenetického, ontogenetického, evolučního, biologického, sociálního, psychického, intelektuálního, mentálního, emocionálního, morálního, etického, estetického, PSI-fenomenálního, duchovního, duševního a božského vývoje a projevů člověka. Věčná duchovní – blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté jmh. těla nedopouštějí záměnu lidské, duchovní, duševní a božské identity za identitu antilidskou, antiduchovní, antiduševní, antibožskou a za jakoukoliv jinou identitu, zabezpečujíce i-e. věčnost a nesmrtelnost člověka. Bez jmh. těl není možný biologický život člověka, není možná morfogeneze fyzického těla a projev anatomických, morfologických a fyziologických charakteristik fyzického těla. Jmh. těla reprezentují v člověku určité úrovně i-e. Bytí, jsou integrálními holografickými i-e. úrovněmi vědomí člověka, přírody, Země, biosféry, noosféry, Vesmíru, duchovního Bytí Stvořitele, Ducha Svatého, Ježíše Krista a Panny Marie. Každé jmh. tělo informačně, energeticky, informačně-energeticky, strukturně a funkčně ve svých pásmech elmg. spektra doplňuje biologickou formu vědomí člověka. Jmh. těla jsou i-e. základem člověka, jeho fylogenetického, ontogenetického, evolučního, sociálně-biologického, fyzického, psychického, intelektuálního, mentálního, emocionálního, morálního, etického, estetického, PSI-fenomenálního, duchovního, duševního a božského vývoje, zdokonalení a projevů. Jmh. tělům jsou vlastní identické, specifické a identicko-specifické funkce.
 
klasifikace čaker [AV, enioanatomie] čakry mohou být klasifikovány podle různých příznaků: 1. podle funkčního významu a podílu na stavbě i-e. kanálů se rozlišují základní, životně důležité a funkčně zabezpečující čakry 2. podle stavby čakerních kuželů se rozlišují monolitické a segmentové čakry 3. podle lokalizace vzhledem k fyzickému tělu se rozlišují čakry hlavy, šíje, hrudníku, břicha, zad, pánve, horních a dolních končetin 4. podle orientace v prostoru se rozlišují horizontálně, frontálně a sagitálně orientované čakry 5. podle počtu se rozlišují nepárové, párové a spárované čakry 6. podle počtu částí se rozlišují kombinované a nekombinované čakry 7. podle velikosti průměru otevřeného základního čakerního kužele se rozlišují velké, střední a malé čakry 8. podle strukturně-funkčních zvláštností se malé čakry dělí na specifické, univerzální a specificko-univerzální.
 
klasifikace informačně-energetických hmot [AV, enioanatomie] i-e. hmoty je možné rozlišovat na základě různých znaků, a to podle: původu na lidské, pozemské, kosmické a duchovní; barevného pásma elmg. spektra na červené, světle zářivě červené, oranžové, světle zářivě oranžové, žluté, zelené, světle zářivě zelené, blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté s určitým odstínem, sytostí a jasem; barevného složení na monochromatické, bichromatické, polychromatické, achromatickou, mono-bichromatické, mono-polychromatické, bi-monochromatické, bi-bichromatické, bi-polychromatické, poly-monochromatické, poly-bichromatické, poly-polychromatické a poly-achromatická; počtu komponent na monokomponentní, bikomponentní, polykomponentní, mono-bikomponentní, mono-polykomponentní, bi-monokomponentní, bi-bikomponentní, bi-polykomponentní, poly-monokomponentní, poly-bikomponentní a poly-polykomponentní; frekvence fungování na monofrekvenční, trojfrekvenční a polyfrekvenční; hustoty na jemnější a hustější; i-e. obsahu na organické a anorganické, monomarginální, trimarginální, polymarginální, fyzické, psychické, intelektuální, mentální, emocionální, morální, etické, estetické, PSI-fenomenální, duchovní, duševní a božské; vztahu k člověku na identické, neidentické, přírodní, nepřírodní, biopatogenní, nevlastní, necharakteristické a mrtvé; podílu na stavbě a holografických integracích jmh. těl na integrální, komponentní a nekomponentní; funkčního významu na základní a doplňkové; množství v jmh. těle na dominantní a doplňkové.
 
klasifikace jemnohmotných těl [AV, enioanatomie] třídění jmh. těl se může provádět na základě různých znaků. Jmh. těla se dělí podle: posloupnosti vzniku na primární a sekundární; času existence ve Vesmíru na věčná a dočasná; barvy na červené, světle zářivě červené, oranžové, světle zářivě oranžové, žluté, zelené, světle zářivě zelené, blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté jmh. tělo; barevného složení na monochromatická, bichromatická, polychromatická a achromatické; komponentity i-e. hmot na monokomponentní, bikomponentní, polykomponentní, mono-monokomponentní, mono-bikomponentní, mono-polykomponentní, bi-monokomponentní, bi-bikomponentní, bi-polykomponentní, achromaticko-monokomponentní, achromaticko-bikomponentní, achromaticko-polykomponentní, poly-monokomponentní, poly-bikomponentní, poly-polykomponentní, achromaticko-polykomponentní, achromaticko-bikomponentní a achromaticko-monokomponentní; ze základních bikomponentních a polykomponentních jmh. těl pocházejí sekundární komponentní jmh. těla; souměrnosti informací, světla a energií na energoinformační, i-e. a světelná; počtu i-e. hmot podílejících se na stavbě jmh. těl na monojemnohmotná, bijemnohmotná a polyjemnohmotná; hustoty i-e. hmot na propustná (pronikající) a nepropustná (nepronikající); nepropustné jmh. tělo při pronikání skrz jiné jmh. tělo opakuje jeho tvar a strukturu, čímž vytváří identické jmh. tělo; pásem elmg. spektra na monopásmová, trojpásmová, polypásmová, mono-monopásmová, mono-trojpásmová, mono-polypásmová, bi-monopásmová, bi-trojpásmová, bi-polypásmová, poly-monopásmová, poly-trojpásmová a poly-polypásmová; frekvence jejich fungování na monofrekvenční, trojfrekvenční, polyfrekvenční, mono-monofrekvenční, mono-trojfrekvenční, mono-polyfrekvenční, bi-monofrekvenční, bi-trojfrekvenční, bi-polyfrekvenční, poly-monofrekvenční, poly-trojfrekvenční a poly-polyfrekvenční; podle informačně-funkčního obsahu na monomarginální, trimarginální a polymarginální; marginálnost jmh. těla závisí na stupni jeho vývoje; jakékoliv jmh. tělo, které dosáhlo všestranného vývoje, nabývá polymarginálnosti, protože je schopno ve svém (svých) pásmu (pásmech) elmg. spektra zajistit i-e. vzájemnou výměnu s většinou i-e. polí lidí, různých kultur, živočichů, přírody, Země, biosféry, noosféry, Vesmíru, duchovního Bytí Stvořitele, Ducha Svatého, Ježíše Krista, Panny Marie a jakéhokoliv objektu Vesmíru, čímž umožňuje vývoj vlastností a schopností člověka, v nichž se odráží specifičnost různých kultur a Bytí. Existence jmh. těl člověka je vědecky prokázána.
 
klasifikace mikrokanálů [AV, enioanatomie] mikrokanály je možné rozlišovat na základě různých znaků. Lze je klasifikovat podle: struktury, která vytváří mikrokanál, na obalové, čakerní, okvětní, sušumnové, merudandové, idové, pinhalové, pravohvězdné, levohvězdné, hvězdné, meridiánové, oční, ušní, nosní, ústní, vněsíťové, vnitřněsíťové, smíšené aj.; topografie na mikrokanály hlavy, zad, hrudníku, břicha, horních končetin, dolních končetin a vnitřních orgánů; vztahu ke struktuře na vněstrukturní a vnitřněstrukturní; těchto mikrokanálů je tolik, kolik existuje orgánů fyzického těla a struktur všech jmh. těl; směru průběhu na vstupující a vycházející; k vycházejícím patří: vycházející sušumnové, merudandové, idové, pinhalové, pravohvězdné, levohvězdné, meridiánové, čakerní, obalové, oční, ušní, nosní, ústní, vněsíťové, vnitřněsíťové aj.; ke vstupujícím patří: vstupující sušumnové, merudandové, idové, pinhalové, pravohvězdné, levohvězdné, meridiánové, čakerní, obalové, oční, ušní, nosní, ústní, vněsíťové, vnitřněsíťové aj.; složení na smíšené čakerně-obalové, čakerně-sušumnové, čakerně-idové, čakerně-pinhalové, čakerně-meridiánové, čakerně-pravohvězdné, čakerně-levohvězdné, čakerně-obalově-sušumnové, čakerně-sušumno-meridiánové, obalově-čakerní, obalově-sušumnové, obalově-sušumno-ido-meridiánové a nekonečné množství jiných smíšených mikrokanálů, které se vytvářejí v závislosti na druhu mikrokanálů, které se spojují do jednoho mikrokanálu; spojení struktur na mezičakerní, meziobalové, mezičakerně-obalové, mezičakerně-kanálové, mezikanálové, meziobalově-kanálové, mezistrukturní, mezikanálově strukturní, mezičakerně strukturní, meziobalově strukturní a nesčetně mnoho jiných mezistrukturních mikrokanálů; velikosti na subultrakanály, ultrakanály, mikrokanály, malé, střední a velké i-e. kanály; délky na krátké, střední a dlouhé; stavby na trubicovité a vláknité; barvy na červené, světle zářivě červené, oranžové, světle zářivě oranžové, žluté, zelené, světle zářivě zelené, blankytné, tyrkysové, modré, šeříkové, fialové, růžové, bílé a zlaté mikrokanály; komponentity i-e. hmot na monokomponentní, bikomponentní a polykomponentní mikrokanály; barevného složení na monochromatické, bichromatické, polychromatické a achromatické mikrokanály; pásem elmg. spektra na monopásmové, trojpásmové a polypásmové; frekvence jejich fungování na monofrekvenční, trojfrekvenční a polyfrekvenční.
 
komponentní jemnohmotné tělo člověka [AV, enioanatomie] sekundární i-e. hologram, který obsahuje specifické struktury a struktury identické s fyzickým tělem a je vytvořen integrální i-e. hmotou a jejími skladebnými komponentami určitého jmh. těla.
 
levý hvězdný kanál [AV, enioanatomie] integrální soubor obalových mikrokanálů z rozvětvení výrůstků vnitřních a vnějších obalů levé poloviny horních a dolních pólů jmh. těl, čakerních mikrokanálů srdeční čakry, základních, životně důležitých a funkčně zabezpečujících čaker, obalových mikrokanálů z rozvětvení výrůstků obalů struktur všech jmh. těl, sušumnových, merudandových, idových, pinhalových, pravohvězdných a meridiánových mikrokanálů, jejich spojení a strukturizace do základu, doplňkové a vlastní kanálové struktury. Základ, doplňkové a vlastní kanálové struktury mají konkrétní místo v levém hvězdném kanálu, určitou formu, strukturu, stavbu, barvu a pásma elmg. spektra fungování. LHK patří do velkých kanálů jmh. těl.
 
meridián [AV, enioanatomie] soubor obalových mikrokanálů z výrůstků vnitřních obalů vnitřních částí všech jmh. těl, jednotlivých sušumnových, merudandových, idových, pinhalových, pravohvězdných, levohvězdných, meridiánových a čakerních mikrokanálů, jejich spojení a strukturování do základu, doplňkové a vlastní kanálové struktury. Všechny meridiány jsou strukturálně podobné a jsou integrálním souborem mikrokanálů různého typu, které se strukturují do svazku s biologicky aktivními body. V každém meridiánu se rozlišuje základ, doplňkové a vlastní vnitřněmeridiánové a vněmeridiánové struktury, které se mezi sebou spojují, vytvářejíce celistvou kanálovou strukturu. Základ, doplňkové a vlastní struktury meridiánu mohou fungovat autonomně, integrálně, vzájemně doplňkově a kompenzujíce jedna druhou. Relativně je možné rozdělit meridiány na jin a jang. Jedny meridiány mají většinu mikrokanálů jin, jiné jang. Z tohoto hlediska jsou všechny mikrokanály smíšené a představují specifický poměr jin a jang mikrokanálů. V každém meridiánu se stanovuje charakteristický poměr mikrokanálů jin a jang, vlastní periodicita a jejich funkční aktivity a pasivity, koncentrace, difuzní napětí a cirkulace i-e. hmot jin a jang v meridiánu, v celém průběhu meridiánů, mezi meridiány a sušumnou, merudandou, idou, pinhalou, pravým hvězdným kanálem, levým hvězdným kanálem, čakrami, obalovými kanály, vněstrukturní sítí a vnitřněstrukturními sítěmi subultrakanálů, buňkami, tkáněmi, orgány, systémy organismu, fyzickým tělem, jmh. těly, individuálně-univerzální a specifickými životními i-e. bioplazmami vnějších částí jmh. těl a jejich přerozdělování v souvislosti se strukturálně-funkčním stavem jmh. těl, buněk, tkání, orgánů a systémů organismu. Všechny meridiány současně vedou informace, mikročástice, světlo, energie, i-e. substance a i-e. bioplazmy jin a jang. Rozlišují se párové a nepárové meridiány. Párové meridiány jsou základem symetrických párů meridiánů. Symetrické páry meridiánů se tvoří podobnými pravými a levými meridiány a jejich spojeními. Rozlišuje se 12 symetrických párů meridiánů: plic, tlustého střeva, žaludku, sleziny-slinivky břišní, srdce, tenkého střeva, močového měchýře, ledvin, perikardu, třech ohřívačů, žlučníku a jater, a také 2 nepárové – zadní a přední střední meridián.
 
merudanda [AV, enioanatomie] soubor stejného poměru mikrokanálů jin a jang z větvení vrcholů kuželů medulární čakry, mikrokanálů z výrůstků vnitřních a vnějších obalů všech jmh. těl, jednotlivých mikrokanálů z větvení vrcholů základních, životně důležitých a několika tisíc funkčně zabezpečujících čaker, mikrokanálů z výrůstků obalů jednotlivých jmh. struktur, jednotlivých vycházejících idových, pinhalových, sušumnových, hvězdných, meridiánových mikrokanálů, vnitřněmerudandových mikrokanálů, ultrakanálů, subultrakanálů, subultrakanálové sítě a jejich spojení a strukturizace do základu, doplňkové a vlastní kanálové struktury merudandy. Merudanda patří do velkých i-e. kanálů jmh. těl. Je to struktura jmh. těla, je součástí i-e. kanálového systému jmh. těl. Po sušumně je to největší i-e. kanál. Merudanda a sušumna tvoří integrální kanálovou strukturu – je to jeden celek. Merudanda se svými vstupujícími a vycházejícími mikrokanály spojuje se všemi strukturami všech jmh. těl, idou, pinhalou, sušumnou, hvězdnými kanály, a stejnou měrou – s jinovými a jangovými meridiány. V literatuře poměrně často nejsou merudanda a sušumna rozlišovány, nebo jsou považovány za jeden kanál. Jsou propojeny šesti anastomózními uzly spojení.
 
obaly jemnohmotných těl [AV, enioanatomie] vytvářejí se koncentrací i-e. hmoty kolem struktur podle jejich forem a vnějších kontur a při pronikání méně hustých jmh. těl přes obaly se vznikem různobarevných integrálních a komponentních identických vrstev obalu. I-e. hmoty jmh. těl vytvářejí vnitřní obaly vnitřních částí, vnější obaly vnějších částí a obaly všech jejich struktur. Bez výjimky všechny subultra-, ultra-, mikro- a makroanatomické struktury jmh. těl mají obaly. Na tvorbě obalu z hustějších i-e. hmot se podílejí méně husté i-e. hmoty. V hustějších obalech se mohou nacházet méně husté obaly. Jaké množství i-e. hmot různé hustoty a kolik jmh. těl se podílí na tvorbě obalu, tolik v nich může být vrstev. I-e. hmoty jednoho pásma elmg. spektra několika různých jmh. těl se podílejí na stavbě obalů každého z těchto těl, vytvářejíce jednu vrstvu obalu. Obaly jednoho těla se mohou vytvářet podobnými i-e. hmotami různých jmh. těl, a také při pronikání přes obaly méně hustých těl s vytvářením různobarevných integrálních a komponentních identických vrstev obalu. Každá vrstva obalu zaujímá jeden stejný prostor a může být považována za zvláštní obal. Vnitřní struktura a architektonika vrstev obalu není známa.
 
pinhala [AV, enioanatomie] soubor většího poměru mikrokanálů jang než jin z větvení vrcholů kuželů medulární čakry, mikrokanálů z výrůstků vnitřních a vnějších obalů všech jmh. těl, jednotlivých mikrokanálů z větvení vrcholů základních, životně důležitých a několika tisíc funkčně zabezpečujících čaker, mikrokanálů z výrůstků obalů jednotlivých jmh. struktur, jednotlivých vycházejících merudandových, idových, sušumnových, hvězdných, meridiánových mikrokanálů, vnitřněpinhalových mikrokanálů, ultrakanálů, subultrakanálů, subultrakanálové sítě a jejich spojení a strukturizace do základu, doplňkové a vlastní kanálové struktury pinhaly. Pinhala patří do velkých i-e. kanálů jmh. těl. Je to struktura jmh. těla a je součástí i-e. kanálového systému jmh. těl. Je to i-e. kanál, ve kterém většina mikrokanálů transportuje energii jang (moc mužského aspektu). Pinhala se svými vstupujícími a vycházejícími mikrokanály spojuje se všemi strukturami všech jmh. těl, merudandou, idou, sušumnou, hvězdnými kanály, přitom se ve větší míře spojuje s jangovými než s jinovými meridiány.
 
pravý hvězdný kanál [AV, enioanatomie] integrální soubor obalových mikrokanálů z rozvětvení výrůstků vnitřních a vnějších obalů pravé poloviny horních a dolních pólů jmh. těl, čakerních mikrokanálů čakry Země (antisvěta), základních, životně důležitých a funkčně zabezpečujících čaker, obalových mikrokanálů z rozvětvení výrůstků obalů struktur všech jmh. těl, sušumnových, merudandových, idových, pinhalových, levohvězdných a meridiánových mikrokanálů, jejich spojení a strukturizace do základu, doplňkové a vlastní kanálové struktury. Základ, doplňkové a vlastní kanálové struktury mají konkrétní místo v pravém hvězdném kanálu, určitou formu, strukturu, stavbu, barvu a pásma elmg. spektra fungování. PHK patří do velkých kanálů jmh. těl.
 
sušumna [AV, enioanatomie] soubor mikrokanálů z větvení vrcholů kuželů všech základních, životně důležitých a většiny funkčně zabezpečujících čaker, mikrokanálů z výrůstků vnějších a vnitřních obalů všech jmh. těl, mikrokanálů z výrůstků obalů jmh. struktur, jednotlivých vycházejících merudandových, idových, pinhalových, hvězdných, meridiánových a smíšených mikrokanálů, vnitřněsušumnových a vněsušumnových mikrokanálů, ultrakanálů a subultrakanálů, jejich spojení a strukturizace do základu, doplňkových a vlastních kanálových struktur. V S se rozlišuje základ, doplňkové a vlastní kanálové útvary, které jsou budovány mikrokanály různých struktur jmh. těl (v. základ sušumny, doplňkové struktury sušumny a vlastní struktury sušumny).
 
 
Ukázka z vydaného slovníku Mezioborový slovník eniologie
 
energie <ř. enérgia – činnost, aktivita> [eni] Energie je tou příčinou, která podle určitého informačního programu transformuje jednu formu hmoty do jiné, vč. přemístění v prostoru, změny vlastností apod. [bov] Celková všeobecná kvantitativní míra různých forem pohybů hmoty. Ve fyzice odpovídá různým fyzikálním procesům, ve kterých se rozlišuje energie mechanická, tepelná, elmg., gravitační, jaderná aj. V důsledku zákona zachování energie spojuje pojem energie v jeden celek všechny jevy přírody. Společná kvantitativní míra pohybu a vzájemné činnosti všech druhů hmot.
 
eniologie univerzální věda o Univerzu. Nový vědecký směr o i-e. výměně v přírodě a společnosti. Mezioborová oblast znalostí o i-e. výměně, která spojuje přírodu a společnost, a zabezpečuje jejích společný harmonický vývoj. Je integrální vědou pro jemnou i-e. podstatu přírody. Nauka o strukturách pevné a jemné hmoty, o energoinformační vzájemné činnosti, vytvářející rozmanité modely života v jejich jednotě a celistvosti s noosférou. Věda o zákonitostech fyzického a duchovního stavu člověka a Vesmíru. Mezioborová oblast znalostí o zásadních základech Bytí poznávaných prostřednictvím zákonitostí energoinformačního vzájemného působení v Přírodě a Společnosti a chápání Světa jako nepřetržité jednoty korpuskulární hmoty a polní substance. Termín eniologie byl nabídnut F. R. Hanceverovem na začátku 90. let 20. století jako věda o energoinformační výměně v přírodě a společnosti. Předmětem eniologie je vzájemná činnost odhalující spojení Vesmíru, Země, člověka a Společnosti z pozice role informačního prostředí a vzájemných přeměn různých objektů jako složitých systémů. Vědecký základ E vychází ze synergického chápání celku toho, co se ve fyzice považuje za energii a v součinnosti s novým pochopením místa fyzikálního vakua a temné hmoty v Bytí a principiálně nové představy o vědomí a projevech života, vč. jeho nebiologických forem.
 
eniopedagogika [AV] 1 Věda, která provádí i-e. výzkum a určuje optimální cesty nejúčinnějšího pedagogického využití eniometodologií, eniotechnologií, eniometod a enioprostředků výchovy, eniovýchovy, výuky, eniovýuky, vzdělávání a eniovzdělávání v souladu s funkčními možnostmi enioanatomické normy jmh. těl a i-e. jednotou s i-e. poli vnějšího prostředí. 2 Výchova na základě zákonitostí i-e. vzájemné výměny mezi člověkem a člověkem, společností, Přírodou, Zemí, biosférou, noosférou, Vesmírem a jakýmkoliv objektem.
 
eniopsychologie [AV] 1 Věda, která provádí na úrovni psychiky, eniostruktury psychiky, psychických charakteristik, psychických stavů, psychické činnosti, psychického vývoje aj. psychických a eniopsychických úrovních výzkum jejich i-e. vzájemných výměn, i-e. vzájemné závislosti a vzájemné činnosti v i-e. jednotě se všemi úrovněmi jmh. těl a i-e. poli vnějšího prostředí. 2 Směr psychologie studující psychiku jako součást osobnosti, její vznik, projev a jako výsledek i-e. vzájemné výměny člověka s přírodou, společností, Zemí, biosférou, Vesmírem, jejich fyzikálními a i-e. poli. Všechny psychické projevy a procesy, jejich vznik a vývoj, psychické rysy osobnosti a psychické zvláštnosti lidské činnosti jsou důsledkem odpovídajícího charakteru i-e. vzájemné výměny. 3 Věda o eniopsychice jako informační jednotě vědomého, nevědomého a nadvědomého, minulého, přítomného a budoucího, eniopsychického vnějšího a vnitřního při i-e. vzájemném působení a součinnosti člověka s i-e. poli Bytí.
 
informace <l. informatio – výklad, vysvětlení> [eniologie] 1 Substance, která je vedle hmoty a energie zároveň komponentou Bytí, prvotním základem jak energie, tak i hmoty. Forma pohybu a vývoje hmoty mentální úrovně. I se projevuje jako algoritmy, uspořádané struktury, kódy a znaky. 2 Všeobecný, nekonečný, jednotný a zákonitý proces základních vztahů, vazeb, vzájemných působení a vzájemných závislostí energie, pohybu, hmoty, antihmoty, makro- a mikrostruktur vesmíru. Svět a Vesmír jsou vyjádřeny informací. Prvotní je informace, druhotná je hmota. 3 Příčinně-následkový aspekt hmoty. 4 I je základní vlastností hmoty, stejně jako čas a prostor. Všechny přírodní jevy jsou informačně vzájemně spojeny a vzájemně podmíněny. Jakýkoliv zdroj I zanechává hmotnou stopu na všech objektech Vesmíru. Když je zdrojem I mozek člověka, materiálně to ovlivňuje jiné objekty. 5 Důsledek rozdílu mezi energetickými potenciály. 6 Přírodní realita, která v sobě nese charakteristické znaky předmětů a jevů přírody projevující se v prostoru a čase. 7 Absolutně vše, ve Vesmíru není nic kromě informací. I sebe sama zrozuje a mění, tvaruje čas a prostor. Je to okamžik a věčnost, konkrétno a abstraktno, tvar bez tvaru, začátek a konec existence, je to účel, smysl a prostředek současně [D. V. Kandyba]. 8 I tvoří informační pole jako zvláštní substanci, na základě které se formují všechna ostatní pole [H. I. Švebs]. 9 I je skutečně nevyčerpatelný zdroj světového společenství, je prvopočátkem Světa, neboť základem všeho je I. To, co cítíme, vidíme a slyšíme, to vše jsou konkrétní formy a druhy materializované a dematerializované (jemné materiální) I a náš Život je jejím Kosmoplanetárním fenoménem. I je všeobecný, nekonečný, jednotný, zákonitý proces fundamentálních vztahů, spojení, vzájemného působení a vzájemných závislostí energie, pohybu, hmoty a antihmoty mikro- a makrostruktur Vesmíru. Svět je informační, Vesmír je informační. Primární je I, sekundární je hmota. Bytí neurčuje vědomí, nýbrž I (vědomí) určuje Bytí. Připustit možnost existence hmoty vně I by bylo stejné, jako zvýšit hmotnost elektronu bez zvýšení jeho rychlosti. Objektem I je jednotný informačně dělený plástový prostor Vesmíru s mikro- a makroprocesy a technologiemi, které v něm probíhají. Základ jednotného rozděleného informačně plástového prostoru zobrazují zákony uchování a změny I (kladné na zápornou, nebo naopak). Ať probíhají v informačním Vesmíru jakékoliv změny, celkové množství informací je neměnné. Při všech různých přechodech (změnách) jedněch forem (kódů, struktur, hustot atd.) I na jiné formy je vždy dodržen základní Zákon Vesmíru – Zákon zachování (věčnosti) I (vědomí) a trvalých změn jejích kódových struktur, který dokazuje nesmrtelné vědomí (energo-informační Duše, našeho Já). Za jednotku informativnosti je přijato kvantum lokálně plástových vztahů – informacion, jehož velikost může být vyjádřena v mezích informační kovarivanty. Informacion je základní charakteristikou všech objektů, polí, záření, jejich stop, prostředí a veškerého prostoru Vesmíru jako celku. Prostor a čas jsou formy existence I (vědomí), a energie, síla, pohyb a hmota jsou různé druhy (způsoby) projevu jejich kvalitativních a kvantitativních vlastností v reálně existujících nebo uměle vytvořených procesech a jevech. Fyzika vakua, informaciologie a nové kosmohumanistické vědy zkoumají celý Vesmír, Zemi, Člověka a všechny formy života nejen na úrovni hmoty, ale i na úrovni informačního vakua (primární výchozí informace pro hmotu), z níž se rodí energie, a potom částice hmoty. Vněmateriální informační vakuum tvoří 99,999999 % (určitého) prostoru Vesmíru a objem veškeré hmoty v něm je jedna miliontina jednoho procenta (0,000001 %). Z toho plyne, že nejen makrosvěty, ale i mikrosvěty (Člověk aj. formy života) jsou ve své struktuře identické s Vesmírem. Shora uvedené údaje dovolují materialistickým vědcům, aby souhlasili s tím, že člověk a rovněž celá galaxie se koupe v nekonečném oceánu vesmírného informačního vakua, který mu dává věčný život. Nové vědy (kosmoeniopsychologie, kosmopsychoenergosugestologie, psychoenergoholografie, kosmoenioufologie) jsou syntézou všech úspěchů Světového společenství a kosmických poznatků a kosmohumanistické učení, které se opírá o globální vědu 21. století, informaciologii, předkládá nové Paradigma "Člověk. Země. Společnost. Vesmír" [A. Ignatěnko]. [bov] 1 Obsah procesu lidské komunikace, odevzdávání a přijímání oznámení, jejich přenos osobním kontaktem, zvukem, signálem a prostředky masové komunikace. Soubor údajů a zpráv, stupeň organizace systému. Organizační počátek uvědomování a neuvědomování cílevědomé činnosti. Zrcadlení mnohotvárnosti. Vnitřní podstata systému. [logika] zrcadlená mnohotvárnost, která zrcadlený objekt dostává od objektu vyzařujícího, a přeměňuje ji patřičně své vnitřní organizaci. 2 Pravý počátek podstaty, který v sobě nese charakteristické znaky předmětů a jevů přírody projevených v prostoru a času [L. G. Melnyk].
 
pole informačně-energetické [eniologie, AV] soubor informací a energií, jejich diferenciace, spojení a mnohoúrovňová strukturizace do celostního hologramu se značně větším množstvím informací než energií. Informačně-energetické pole zrcadlí objektivní realitu, její charakteristiky a vlastnosti. Každý objekt má informačně-energetické pole, které tvoří jeho holografickou matrici. V informačně-energetickém poli Země a Vesmíru se rozlišuje informační obsah Země, Vesmíru, všech forem života, jejich vzniku a vývoje, životní zkušenosti civilizace, všech sociálních, přírodních, chemických, fyzikálních, geofyzikálních, elmg. a jiných procesů.
 
pole informační [eniologie, AV] soubor informací a jejich spojení do mnohoúrovňové a mnohovrstevné stále se měnící formostruktury a charakteru rozmanitého informačního obsahu. [eniologie] absolutní substance Vesmíru vystupující jako základ existence hmoty. Substance integrální samočinnosti polí různého původu a různých struktur, jejichž základem je fyzikální vakuum. Informační pole mohou vytvářet kulonové pole, torzní pole, různé struktury elmg. polí, mentální pole, sémantická pole aj. ještě neznámá pole. Informační pole je samoorganizační systém, jehož struktura má emergenční a transcendentální vlastnosti. Informační pole je transcendentální objekt Bytí. Může být analogií toho, co je v různých náboženstvích pojmenováno jako Duch Svatý, Dao, Akaša, Absolutno. Podstatou informačního pole je mentální informace. Informační pole jsou stejným základním pojmem jako hmota a jsou jejím odrazem.
 
All actions and programmes stated herein are intellectual property of docent Vasilcuk, therefore any detailed description of their performance is not included. These pages may be spread, used and propagated, in whole or in part, in any form, only with author’s name (Doc. Anatolij Vasiľčuk, CSc.) included.
Anatoliy Vasylchuk, IČ 67000347. Contents update executed continuously. Last update on 14/04/2014. © 2002 - 2014 Doc. Anatolij Vasiľčuk, CSc.

Barvy informačně-energetických hmot a základních jemnohmotných těl člověka